




Zajímá Vás, co to vlastně opálení je a jak vzniká? Jaký je názor odborníků na opalování v soláriu? Dají se opalováním v soláriu léčit některé neduhy či nemoci? Proč používat solární kosmetiku? Jaké jsou nejdůležitější složky opalovacích krémů a co vlastně znamenají a dělají? Proč se neopálíme na všech místech stejně. Znamená opalování v soláriu nějaká rizika? Anebo chcete zjistit svůj kožní fototyp, který je pro opalování v soláriu tak důležitý? Toto vše a mnoho dalších užitečných informací obsahuje právě tato stránka.
Sluneční záření je hlavní součástí zevního prostředí člověka a ovlivňuje přímo i nepřímo většinu živých forem na Zemi. Už v minulém století byla odhalena prospěšná vlastnost slunečního záření, a to zejména v prevenci nedostatku vitaminu D a v léčbě rachitis. Na druhé straně již koncem 19. století dermatologové upozorňovali na možnost nepříznivých účinků při dlouhodobé expozici. Sluneční záření je energie, která je vyzařována paprsky různých vlnových délek. Přitom se rozlišuje ultrafialové záření (UV), viditelné světlo a tepelné infračervené záření (IR). UV záření se dále dělí na záření UV-A, UV-B a UV-C. Nebezpečné záření UV-C je odfiltrováno atmosférou a nedosahuje na povrch Země. Složení a intenzita záření UV-A a UV-B kolísá a závisí např. na denní a roční době, znečištění vzduchu, stupni zeměpisné šířky a intenzitě odrazu (voda, sníh atd.). V protikladu k přírodnímu slunci, které podléhá silným výkyvům, lze ozařování soláriem dávkovat přesně a individuálně.
UV sluneční záření je v atmosféře pohlcováno a rozptylováno. UV-C záření je při průchodu atmosférou zcela absorbováno fotodisocíací kyslíku, při které vzniká atmosférický ozon. Značné množství UV-B radiace je silně pohlcováno ozónovou vrstvou. UV-B záření je na rozdíl od UV-A známé svojí vysokou biologickou aktivitou až škodlivostí. Jeho intenzita je silně závislá na množství ozonu v atmosféře, tj. na tloušťce ozónové vrstvy. Proto v místech, kde je ozónová vrstva oslabena, může dojít k velmi negativnímu působení velkého množství UV-B záření na organismy na zemském povrchu, které může způsobit různé stupně buněčného poškození všech forem života.
Intenzita ultrafialového záření se podstatně zesiluje odrazem od sněhu, ledovců, bílého písku, vodních ploch - až o 85 % . Nezanedbatelným faktorem je nadmořská výška. Pro každých 1000 m nad mořem roste intenzita erytematogenní složky o 6 až 8 %, takže ve výšce asi 1500 m je intenzita asi o 12 % větší než na hladině moře. Erytematogenní působení slunce je ovlivňováno i vlhkostí a znečištěním vzduchu (atmosférický zákal) a teplotou. UV záření dosahuje nejvyšší intenzity za jasné oblohy. Oblačnost všeobecně UV záření zeslabuje, toto zeslabení ale velmi závisí na typu a velikosti oblaků. Tenká nebo ojedinělá oblaka jen málo ovlivňují UV radiaci, dokonce ji mohou i bočním odrazem zvýšit. UV-B záření je největší mezi 10:00 a 14:00 hodinou. UV-A roste během dne a může překročit radiaci UV-B 1x až 1000x. Na severní polokouli je UV-B záření nejintenzivnější v letních měsících, zatímco UV-A záření je stabilní po celý rok.
Opálení není v principu nic jiného, než vlastní tělesná ochrana proti slunečnímu záření. Sluneční záření dopadající na zemský povrch se skládá z několika složek. Z hlediska opalování hraje největší roli sluneční záření s vlnovou délkou menší než 400 nm, UV-A a UV-B záření, které patří do oblasti ultrafialového záření. Působením záření UV-B se aktivují zvláštní buňky pokožky (melanocyty), aby vytvářely intenzivněji bílé melaninové pigmenty. Tyto pigmenty hnědnou na cestě do svrchních vrstev pokožky vlivem záření UV-A a kyslíku z krve (**nepřímá pigmentace). Jestliže už proběhla určitá pigmentace předem, kůže okamžitě zhnědne působením záření UV-A (*přímá pigmentace). *Okamžitá (přímá) pigmentace představuje šedohnědé zbarvení kůže, vznikající během několika minut po zahájení ozařování. Je indukována především zářením UV-A. Maximum je pozorováno zhruba 1 hodinu po expozici, s ústupem během několika hodin až dní, v závislosti na dávce ozáření. **Pozdní (nepřímá) pigmentace nastupuje po určité době (48 - 72h) a přetrvává několik měsíců. Je indukována převážně UV-B zářením.
Opálení neboli pigmentace se objevuje v epidermis, vrchní vrstvě pokožky, což je nejpovrchnější a nejtenčí část kůže, která je tvořena rohovatějícími kožními buňkami, uspořádanými do vrstev. Od základní vrstvy epidermis, kde se buňky dělí, procházejí kožní buňky strukturální přeměnou přes vrstvu ostnitou a zrnitou do již zmíněné vrstvy rohovatějící, kde se postupně odlučují a zůstávají součástí kožního mazu na povrchu kůže. Celý tento složitý proces zrání a odumírání buněk trvá přibližně 28 dnů, a to je tedy doba nutná k úplné obměně vrchní vrstvy pokožky. Pro nás je to i vysvětlení, proč se ztrácí opálení: buňky ve vrchní vrstvě pokožky (epidermis) se mění každých 28 - 30 dní.
Při umělém ozařování v soláriu probíhají tytéž procesy jako u přírodního slunění. UV lampy v soláriu emitují kombinaci UV-A a UV-B záření, která je svým složením spektra záření podobná tomu slunečnímu. Při opalování na slunci hrají nejdůležitější roli faktory jako denní doba opalování, roční období, nadmořská výška, výskyt mraků, imise, blízkost rovníku, odrážející okolní povrch (vodní hladina, písečná pláž, asfalt, sníh...), apod. Můžeme říci, že opalování probíhá v nekontrolovatelném prostředí. Výhodou opalování v soláriu je možnost regulace tohoto procesu: zvolíme si intenzitu UV lamp (typ solária) a nastavíme si opalovací čas vhodný pro náš fototyp a momentální zdravotní stav.
Je téměř nemožné vytvořit jednoduché srovnání mezi opalováním na slunci a v moderním soláriu. Existuje mnoho variant UV zdrojů s odlišným spektrem a intenzitou UV záření a také intenzita slunečního záření je závislá na řadě faktorů. Proto neexistuje vzorec pro určení poměru mezi opalováním na slunci a v soláriu.
Food and Drug Administration (1986) doporučuje dodržovat minimálně 48 hodinový interval mezi návštěvami solária. K dokončení jednoho procesu pigmentace je potřeba poskytnout pokožce určitý čas. Další opalování (nastartuje další pigmentaci) v průběhu 24 hodin by mohlo vyvolat nekontrolovatelné spálení kůže. Maximální pigmentace pokožky můžeme dosáhnout postupně během 8 až 10 opalování při dodržování 2 až 3 denních intervalů a opalovacích časů dle tabulky (časy se postupně prodlužují). Pak se doporučuje na 1-2 týdny opalování vynechat zcela a poté stačí 1-2 sluneční lázně týdně k udržování dosažené barvy.
Po první návštěvě solária si udělejte pauzu 48 hodin, aby jste optimálně zjistili jak vaše pokožka reaguje na opalování v soláriu. Mezi dalšími návštěvami by měl být časový odstup minimálně 24 hodin. Častěji je to i zbytečné jak pro peněženku tak pro tělo, protože opalovací proces trvá ještě až 24 h po opuštění solária! Ideální je chodit obden a po dosažení požadovaného odstínu stačí 1krát za týden až 10 dní ho již jen udržovat. Zjistěte si svůj fototyp a pak zvažte, jaké volit časové intervaly opalování. Maximální doba opalování je 30 minut ale pro první opalování by neměla překročit 5 až 10 minut, podle citlivosti pokožky!
Tabulka opalovacích časů nám ukazuje jak dlouho se můžeme opalovat na daném soláriu pro určitý kožní fototyp a při určitém počtu opalování. Je výsledkem testování solárií vybavených vždy konkrétními UV zdroji. Přístroje se testují v nezávislých laboratořích. Tabulka opalovacích časů dále vychází z minimální erytémová dávky (MED). Minimální erytémová dávka (MED) je minimum UV radiace, které způsobí ohraničený erytém (pigmentaci) na ozářeném místě po jedné expozici, vyjádřena jako energie na jednotku plochy. Výsledky testování UV zdrojů v kombinaci s MED byly převedeny do tabulky pro jednotlivé fototypy, kde se doporučená doba opalování postupně prodlužuje při každé další návštěvě solária. Tabulka opalovacích časů je k dispozici ve všech studiích Sunnyland a zvláště při prvních návštěvách solárního studia je dobré se jí řídit.
Nejčastějším zdravotním problémem vznikajícím z nadměrného oslunění je zánět kůže doprovázený erytémem (zrudnutí). Efektivní UV dávka, po jejímž překročení při prvním jarním oslunění již pokožka začíná rudnout, se nazývá „minimální erytémová dávka" a označuje se jako 1 MED. Vzhledem k tomu, že každý člověk má více či méně různou citlivost své pokožky, liší se i jeho MED. Pro českou populaci se hodnota 1 MED pohybuje v rozmezí 200 - 500 J/m2.
Mírná expozice UV-B záření pomáhá vytvářet přirozenou bariéru pokožky (obranný mechanismus kůže), která chrání tělo před nadměrným UV zářením. UV-B záření stimuluje tvorbu melaninu, který jako „čepička obklopí" jádro buňky a tím chrání její DNA (pigmentace) a zároveň působí na vytváření takzvané sluneční mozolnatosti-zesílení pokožky. Jestliže se vytvoří optimálně obě vlastní kožní ochranná opatření (pigmentace a zesílení), lze dosáhnout dvojnásobného až čtyřnásobného zvýšení ochranné kapacity pokožky. Při umělém ozařování v soláriu probíhají tytéž procesy jako u přírodního slunění. Opalování v soláriu je proto dobrou přípravou na dovolenou na slunečních plážích nebo na horách. Pokud není tato přirozená ochrana vytvořená a nepoužíváme vhodný ochranný opalovací krém (sunscreen), může dojí ke spálení kůže a zničení DNA v buňkách pokožky. Opakované spálení způsobí buněčný rozpad těchto buněk místo jejich reprodukce a to je počátek rakoviny kůže.
Dlouhodobé a nadměrné působení UV záření, a to jak v soláriu tak na slunci, nebo kombinace opalování v soláriu a na slunci, může na kůži vyvolat změny, které již mohou být do jisté míry nevratné - stárnutí kůže, narušení imunitního systému nebo až různé formy nádoru kůže. Vždy bychom si měli být vědomi nebezpečí nadměrného opalování, které může způsobit stálé poškození pokožky, a měli bychom dodržovat určitá pravidla.
Platí několik pravidel, díky jejichž dodržování, bude naše pokožka zdravě opálená: - Od dubna do konce srpna hlídat svůj pobyt na slunci mezi 11-16 hodinou - Pokud je zamračeno, dáme si také pozor, protože oblaka UV záření propouštějí - Za velmi slunných dnů je třeba používat klobouky, kšiltovky, oděvy s dlouhými rukávy apod. - Aplikaci prostředku s UV faktorem, i když je odolný proti vodě, je nutné po 2-3 hodinách nebo po setření opakovat. - Uvědomme si, že kůže je vystavena působení UV záření také ve stínu odrazem například od vodní hladiny, sněhu, písku, ale i trávy apod. - U moře a v horách je intenzita UV záření vyšší je třeba používat vyšší ochranný faktor. - Spálení hrozí i ve vodě, do které UV záření proniká, v hloubce 50 cm pod hladinou je 40% intenzita UV záření. Riziko vzniku melanomu (zhoubný kožní nádor) významně narůstá již po prvním či druhém spálení.
Za normálních podmínek se osoba opalující se v soláriu je schopna opalovat na slunci. Existují však lidé se světlou barvou pokožky, kteří obecně netolerují sluneční paprsky, ale v soláriu se jim podaří dosáhnout určitého stupně opálení. Tento jev může být způsoben odlišným rozložením spektra slunečních paprsků než u některých typů solárních trubic ( poměr UVA/UVB ) za současně mírného a opatrného časování seancí při opalování v soláriu (kontrolovaném prostředí). Kožní fototyp, dědičné dispozice a individuální fotosensitivita určují, kdo bude mít při opalování v soláriu úspěch.
Před sluncem se můžeme chránit oděvem a prostředky, které obsahují chemickou nebo fyzikálně-chemickou ochranu (látky) před UV zářením, tzv. sunscreeny. Moderní preparáty musí chránit před UV-A i UV-B zářením. Kvalita preparátů je udávána hodnotou SPF (sun protecting factor - faktor sluneční ochrany), který má hodnoty od 4 až do 100. SPF nám udává, kolikrát je prodloužena doba MED (minimální erytémová dávka), tj. čas strávený na poledním slunci než dojde ke zčervenání kůže. Opálená kůže sama zvyšuje schopnost ochrany před slunečním zářením, a to zejména svým zesílením - dvojnásobné až čtyřnásobné zvýšení ochranné kapacity. Absolutní ochrana před UV zářením neexistuje a jsou skupiny osob, které by měly svůj pobyt na slunci minimalizovat (např. děti ve věku do 3 let).
Sunscreeny jsou látky, které ochraňují lidskou kůži před poškozením UV zářením. V Evropě jsou považovány za kosmetické prostředky. Tyto přípravky jsou dodávány v podobě roztoků, gelů, krémů, popř. rtěnek, které pohlcují i odrážejí až 95% UV záření. Častá je kombinace oblastí UV-A a UV-B. Většinou se rozdělují na chemické absorbéry a fyzikální blokátory. Chemické absorbéry jsou látky, které pohlcují UV záření (zejména UV-B). Nežádoucím účinkem některých z nich je možnost vyvolat fotoalergické kontaktní reakce. Fyzikální blokátory jsou látky, které rozptylují a odrážejí jak UV tak viditelné záření. Jejich aplikace se doporučuje na místa maximálně vystavovaná slunci - nos, rty, uši. Kombinace s absorbéry je možná a v řadě přípravků se s výhodou využívá.
Ochranný faktor SPF je definován jako poměr MED chráněné kůže ku MED kůže sunscreenem nechráněné. Pro praxi to znamená přibližné násobky doby pobytu na slunci (při nechráněné kůži) do vzniku erytému. Čím je SPF vyšší, tím je ochrana lepší. Při aplikaci sunscreenů se nevyplatí šetřit, doporučuje se 2 mg/cm2 přípravku na kůži.
Betakarotén patří mezi látky, které označujeme jako antioxidanty. Antioxidanty jsou sloučeniny bránící škodlivému vlivu aktivních forem kyslíku a volných radikálů. Právě působením UV záření na kůži vznikají volné radikály a aktivní kyslík. Antioxidanty mohou částečně negativní vliv těchto látek zablokovat svým neutralizačním působením cestou složitých biochemických reakcí. Mezi antioxidanty patří vitamín C, vitamín E, vitamín B2, betakarotén, koenzym Q6, selen a celá řada dalších látek. Z kožního hlediska je v ochraně před UV zářením nejvýznamnější právě betakarotén. Nejen že jde o látku redukující účinky nežádoucích kyslíkových radikálů, ale zároveň tím, že se v kůži ukládá a je barevný, má schopnost absorbovat část UV spektra.
UV záření emitované UV zdroji nemá dostatečnou energii k průniku skrz kožní vrstvy. Tak navzdory některým tvrzením nejsou vnitřní orgány UV zářením přímo ohroženy. Z tohoto důvodu se vysoce pozitivní působení UV záření emitovaného barevnými (např. zelenými) UV zdroji na vnitřní orgány, které inzerují někteří prodejci, jeví jako fyzikálně nemožné.
Neexistují žádné známé důvody, proč by se nemohly nosit kontaktní čočky během opalování v soláriu. Když jsou oči zavřené a vhodně chráněné ochrannými brýlemi, UV záření je blokováno před pronikáním do očí, popřípadě kontaktních čoček. Teplo, které vzniká při opalování, však může způsobit majitelům kontaktních čoček vysychání očí a nepříjemné pocity. Tak jak ošetřujeme po opalování pokožku hydratujícími prostředky, tak Ti z Vás, kdo nosí kontaktní čočky, mohou použít oční kapky dle doporučení svého očního lékaře.
K ničení choroboplodných zárodků například na lékařských nástrojích nebo kadeřnických hřebenech jsou používány speciální UV lampy. Paprsky emitované z takovýchto lamp patří do spektra UV-C záření a mají odlišné vlnové délky než ty, se kterými se setkáváme v soláriích. Záření procházející akrylátovými deskami v soláriích je UV-A a UV-B záření a neničí viry a bakterie, které se na nich nacházejí. Proto je nezbytně nutné po každém opalování vyčistit akrylátové desky vhodnou desinfekcí (desinfekce speciálně určená pro solária).
Někteří kožní lékaři doporučují vyvarovat se veškerému slunečnímu záření, tedy i opalování v soláriích. Ale i ti nejzarputilejší odpůrci opalování jsou nuceni připustit potřebu mírného slunění. Cílem dermatologů je a mělo by být to, že pokud nemohou nadměrné expozici UV záření a to jak na slunci, tak v soláriích zabránit, musí se pokusit možné škody UV zářením minimalizovat a předáním veškerých dostupných informací na všechna hrozící poškození upozornit.
Svrbění nebo i vyrážka může mít několik nesouvisejících příčin, proto je u každého klienta důležité zjistit jak se opaloval (jeho opalovací historii). Někteří lidé jsou velmi citliví na UV záření, jiní jsou náchylní například na vyrážky z tepla (pocení). Také určité chemikálie a ingredience v kosmetice, šamponech nebo v dezinfekci používané v soláriu na akrylátové desky mohou způsobit svěděni a vyrážku. Ta se pak objeví na místech, kde byly zmíněné produkty aplikovány. V tomto případě se vyhneme používání těchto látek a v opalování nepokračujeme, dokud nezmizí příznaky nebo nás neprohlédne lékař.
Je několik důvodů proč vznikají nápadné bílé skvrny na těle během opalování: • Skvrny na kůži, které se neopálí, mohou být výsledkem genetické dispozice. Melanocyty (typ kožních buněk) v těchto místech nemají schopnost produkovat melanin (pigment) • Bílé skvrny se mohou objevit díky přítomnosti hub, které žijí na povrchu kůže. Samotné houby jsou neškodné, ale absorbují UV záření, které by jinak běžně procházelo pokožkou. Tyto houby se pak stávají viditelnými v podobě bílých skvrn vznikajících, jakmile se objeví opálení. To můžeme napravit užitím léků nebo topických lotionů (pouze na lékařský předpis) • Často se objevují bílé skvrny na lopatkách a nad hýžděmi, které jsou způsobeny tlakem samotného těla při ležení na tvrdém povrchu. Tlak těla ovlivňuje průtok krve přes tato místa na kůži. Krev je nositel kyslíku, který je nezbytný v procesu pigmentace, proto se tyto oblasti hůře opalují. • Nepravidelné opálení mohou způsobit i některé léky, například perorální antikoncepce.
Opalování v soláriu je opalování v prostředí, které je více kontrolovatelné. Důsledky nadměrného slunění ať už v soláriu nebo na slunci jsou stejné a v obou případech může dojít k vážnému poškození kůže jako důležitého tělního orgánu.
Fototerapie (UV záření jako léčebný prostředek) je pouze v rukách odborníků (kožních lékařů) určitým způsobem efektivní při zmírnění některých kožních problémů s jejich příznaky. K léčbě akné je navíc používáno mnoho léků, včetně tetracyklinu a Retinu A. Tyto léky mohou činit kůži fotosenzitivní (přecitlivělou na UV záření) a tudíž je při jejich užívání třeba vyvarovat se slunění v jakékoliv podobě. Mimoto musí být užití UV záření pro léčbu akné doporučeno a kontrolováno lékařem.
Přímé důkazy o tom, že maligní melanom je způsoben postupným, mírným a kontrolovaným opalováním, neexistují. Ale osoby, které mají dědičné dispozice k rozvoji melanomu, mohou zvýšit pravděpodobnost jeho vzniku vystavováním se UV záření v soláriu nebo na slunci. Zatímco některé studie naznačovaly vazbu mezi prudkým spálením se a maligním melanomem, další studie dokazovaly opak. Například ve studii publikované v Journal of Cancer v roce 1989 objevili kanadští vědci průkazné „opačné" spojení mezi výskytem melanomu a chronickou nebo dlouhodobou sluneční expozicí u mužů, kteří byli díky své profesi dlouhodobě vystavováni UV záření. Tato studie naznačuje skutečnost, že opakovaná expozice UV záření může chránit. Závěrem je možno konstatovat, že kontrolovaná, mírná a pouze postupně se zvyšující dávka slunění není tím nejsilnějším faktorem pro vznik melanomu.
K přenosu některých pohlavních chorob je potřeba výměna tělesných tekutin mezi osobami. Tato výměna se nemůže uskutečnit pomocí solária. To však neznamená, že jiné infekce nemohou být přeneseny při použití nevydezinfikovaného solária nebo ochranných brýlí. Proto je nezbytně nutné po každém použití ošetřit akrylátovou desku a ochranné brýle vhodnou dezinfekcí.
Nadměrná vystavování se UV záření v soláriu, ale i na sluníčku, může způsobit rakovinu kůže. Pokud má osoba navíc rodinné dispozice k tomuto druhu rakoviny, měla by se vyvarovat slunění v soláriu i na slunci. Doporučuje se, aby veškeré expozice UV záření byly mírné.
Pro takovéto osoby platí přísný zákaz opalování, a to jak v soláriu tak na slunci. Dávka UV záření může být dalším spouštěcím momentem pro tuto nemoc.
Existuje rostoucí počet vědeckých důkazů, které ukazují, že někteří lidé skutečně potřebují více světla, aby mohli řádně fungovat. Expozice tak jasného světla, jaké je solária vyzařováno poledním letním sluncem, způsobí, že mozek potlačí vznik hormonu "melatoninu". Tento hormon působí na tělo jako látka s tlumivým účinkem (snižuje tepovou frekvenci a srdeční tlak). Z tohoto důvodu se člověk, který se vystavuje delší čas jasnému světlu, cítí šťastnější. Zdroje emitující takovéto světlo jsou nyní často používány při léčbě sezónních afektivních poruch.
Je zakázáno používat solária k jiným než kosmetickým účelům. Lékaři používají fototerapii, tj. využití účinků UV záření při léčbě některých kožních nemocí, ke zmírnění symptomů psoriázy. Taková léčba je prováděna pod dohledem lékaře a na speciálních přístrojích. Mnoho provozovatelů solárií má zkušenosti s klienty, kteří trpí mírnou formou psoriázy a po opalování v soláriu se jejich stav zlepšuje. Mnozí z těchto psoriatiků si proto kupují solária domů.
Působení UV záření na imunitní systém je obsahem mnoha kontroverzních debat. Zatímco terapeuté hlásí nespornou regeneraci imunitního (obranného) systému těla, dermatologové konstatují jeho potlačení neboli supresi pod vlivem UV paprsků. Obě strany mají pravdu. UV záření působí na imunitní systém jak supresivně, tak aktivačně. Díky této skutečnosti se UV záření používá například pro potlačení imunity při transplantacích orgánů. Na druhé straně v ponorkách, školách a nemocnicích především na severní polokouli jsou instalovány umělé zdroje UV záření, neboť chrání organismus před napadením některými infekčními nemocemi.
Osteoporóza je nemoc charakterizovaná křivením a zvýšenou lámavostí kostí v důsledku nedostatku vápníku. Příjem určitého množství vápníku je nezbytný pro rozvoj silných kostí a zdravých zubů. K absorpci vápníku ve střevech je potřeba vitamin D3. Tento vitamín je často označován jako sluneční vitamín, protože vzniká v pokožce vlivem působení UV-B záření. Přestože některé studie ukázaly, že solární lampy (které emitují určité množství UV-B záření) mohou iniciovat produkci vitamínu D3, nesmí být solária využívána k léčebným účelům.
Nadměrné vystavování se UV záření, především s vysokou intenzitou UV-A složky, může poškodit elastická vlákna spodní vrstvy kůže (dermis). Důsledkem toho dojde k propadu vrchní vrstvy pokožky-epidermis a na kůži se objeví elastóza (degenerativní onemocnění elasticity tkáně) nebo vrásky. UV-A záření, není-li blokováno přirozenou ochrannou bariérou (pigmentace a kožní mozolnatost, která vzniká díky působení UV-B záření) nebo vhodným sunscreenem, proniká do dermis a ničí elasticitu kůže. To znamená, že pokud se chceme opalovat v soláriu, doporučuje se zvolit UV zdroje, které emitují jak UV-A tak UV-B záření. Je vždy důležité dodržovat pravidla pouze mírné a postupně se zvyšující expozice UV záření podle fototypu a zdravotního stavu.
Znovu opakujeme, že solária se mohou používat pouze a výhradně ke kosmetickým účelům. Neexistují žádná vědecky podložená tvrzení, která by ukazovala na efektivnost fototerapie při léčbě artritidy. Pokud se říká, že solárium opravdu přechodně ulehčí bolestem spojených s touto nemocí, je to pravděpodobně spíše v důsledku tepla, které vzniká při opalování, než působením UV záření.
Těmto osobám se ozáření UV paprsky nedoporučuje, neměly by se nikdy opalovat v soláriu a na slunci by měly vždy používat vhodný sunscreen.
Pro správné, jinak řečeno co nejbezpečnější opalování naší pokožky, platí několik pravidel. Hlavní pravidlo zní: Veškerá expozice UV záření, ať venku nebo v soláriu, musí být postupná a mírná. Pro provozovatele solárií je nezbytné, aby ke každému klientovi přistupovali individuelně, určili jeho fototyp, podle tabulky opalovacích časů příslušného solária a podle klientova aktuálního zdravotního stavu mu doporučili opalovací kůru (maximální pigmentace může být vytvořena postupně v průběhu 8 až 10 opalování s minimálním intervalem 48 hodin). Více informací o prospěšnosti a rizicích vyplývajících z opalování v soláriu můžete získat od provozovatele a obsluhy solária nebo se můžete obrátit na některého prodejce solárií. Každý klient solária nese odpovědnost za své opalování. Povinností provozovatele je poskytnout klientovi dostatek odborných informací, aby se mohl k této odpovědnosti rozhodnout. Chování obsluhy, čistota, perfektní stav solárií a dostatek informací jsou prvními ukazateli správně vedeného solárního studia.
První ze série opalování v rámci opalovací kůry (opalovací kůru nám doporučí obsluha solária dle typu solária, Vašeho kožního fototypu a aktuálního zdravotního stavu) je nejkratší. U dalších expozic se časy postupně zvyšují až do maximálního opalovacího času pro dané solárium a Váš fototyp - pokud budete snášet jednotlivé opalování bez problémů. Každý z nás se však opaluje jinak, proto doporučujeme po prvních návštěvách za pomoci obsluhy solária upravit opalovací program vzhledem ke stávajícímu stavu naší pokožky. Mezi jednotlivými návštěvami solária musí být 48hodinová prodleva, aby se mohl proces pigmentace správně vyvinout. Toto neplatí v případě, že se objeví spálení nebo neobvyklé kožní reakce. Tvorba opálení neboli pigmentace je tedy postupný proces, který se vyvíjí pouze pod opakovanou expozicí UV zářením. Osoba, která přeruší opalovací kůru v soláriu a určitou dobu (7 a více dní) se neopaluje, by měla tuto kůru začít znovu od počátku (tj. od nejnižších opalovacích časů) solária.
Fotosenzitivita je definována jako chemicky indukovaná změna v pokožce, která je způsobena větší citlivostí pokožky na světlo. Zvýšená citlivost může být zapříčiněna určitými nemocemi, alergiemi, kosmetikou a léky jako jsou psoraleny, diuretika, perorální antikoncepce, antibiotika, léky na vysoký krevní tlak, antidepresiva, dále některými kosmetickými přípravky, mýdly, pracími prášky nebo například potravinami jako jsou citrusy nebo celer. Stejně tak může působit desinfekce, krémy a ochranné opalovací prostředky. Důsledkem popsané zvýšené citlivosti mohou být různé reakce kůže na UV záření a mohou se tak objevit různé skvrny, pupínky, vyrážka, svrbění, pálení pokožky a podobně.
V současné době neexistují žádné biologické důvody, proč by se měly děti a mládež opalovat v soláriu. Je důležité, aby klient věděl, že se v soláriu opaluje na základě svého vlastního rozhodnutí. Takovéto rozhodnutí může učinit pouze dospělá osoba. V mnoha státech existuje praxe, kdy osoby mladší 18 let musí při návštěvě solária předložit souhlas rodičů (zákonného zástupce) a osoby mladší 15 let se mohou přijít opalovat pouze v doprovodu rodičů (zákonného zástupce). Takovéto bezpečnostní opatření může být nezbytné pro možnosti zvážení rizik s opalováním spojených.
Vědecké a biologické důvody, proč by se těhotné ženy neměly vystavovat UV záření nejsou. Některé studie dokonce uvádějí, že tvorba vitamínu D3 díky UV-B záření může být matce i plodu prospěšná. Některé těhotné ženy však nemusí dobře snášet teplo a vzhledem k hormonálním změnám mohou být přecitlivělé na UV záření a na pokožce se mohou objevit pigmentové skvrny. Stísněný prostor v soláriu také nemusí být zvlášť příjemný. Vzhledem k dalším rizikovým faktorům, doporučujeme slunění na sluníčku nebo v soláriu vždy konzultovat s lékařem.
Vzhledem k tomu, že opálení neboli pigmentace je jedním z důsledků složitého procesu interakce UV záření a kůže, nemusíme se obávat „umytí pigmentu". Okamžitá přímá pigmentace vzniká během několika vteřin po zahájení ozařování (hlavní roli hrají paprsky UV-A) a pozdní nepřímá pigmentace nastupuje po cca 48 až 72 hodinách (zde je důležité UV-B záření). Jediným důvodem, proč se neumývat po pobytu v soláriu, může být použitá solární kosmetika, která obsahuje urychlovací a samoopalovací látky a jejíž účinky bychom tak minimalizovali.
Solární kosmetika je určena, pokud výrobce nestanoví jinak, výhradně pro opalování v soláriu. Hlavní faktor při používání kosmetiky je docílení vyššího a trvalejšího efektu zhnědnutí pokožky. Dalším faktorem je snaha dodat pokožce látky, které ji v rámci péče o pleť zvlhčují a zajišťují její vitalitu a pružnost. Existuje spousta druhů a konzistencí (olej, mléko, krém, gel, pěna..) těchto preparátů. V zásadě se dělí na přípravky určené k ošetření pleti před opalováním a po opalování. Přípravky, které se používají před sluněním, obsahují velké množství látek, které podporují tvorbu melaninu. Klienti studií mají možnost vyzkoušet si některé druhy kosmetiky a reakci své pokožky použitím jednorázových vzorků.
Je velká škoda, když klienti solárií v naší zemi dostatečně nedoceňují funkci a potřebnost používání kvalitní solární kosmetiky, důležité hlavně před opalováním a ignorují pravidla používání solární kosmetiky. Žlutá barva je v tomto případě projevem zbytečného stárnutí jejich pokožky, nebo v lepším případě projevem používáním nevhodné, do solárií neurčené kosmetiky či určené až pro pokročilé opalování.
Na západ a severozápad od našich hranic, vynakládají klienti solárních studií za kosmetiku částky větší, než za solární čas. Opalujete-li se hlavně pro získání "bronzu", účinná solární kosmetika správného složení Vám umožní zkrátit dobu pobytu v soláriu nebo při stejném čase dokáže prohloubit zhnědnutí pokožky. Navíc dosažený odstín opálení je daleko přirozenější. Opalujete-li se hlavně kvůli prohřátí, relaxaci či ze zdravotních důvodů, pomocí kosmetiky zamezíte nežádoucímu vysušování pokožky.
Solární kosmetika je speciálně vyvíjena právě pro opalování v soláriích a nelze ji v žádném případě nahradit kosmetikou pro opalování na slunci. Minimálně proto, že její účel je opačný. Solární kosmetika podporuje opalování pokožky, kdežto kosmetika s ochrannými UV faktory, opalování omezuje - chrání před slunečními paprsky. Nepoužívejte krémy pro opalování na slunci. Používejte přípravky speciálně vyrobené, klinicky testované a určené pro opalování v soláriu.
Kvalitní solární kosmetika obsahuje komplex účinných látek. Její přesné složení však mnohdy výrobci neuvádějí či dokonce tají. Ve složení se nejčastěji objevují látky jako: beta karoten - vitamin E, tyrosin, panthenol, allantoin, riboflavin, oleje a výtažky z exotických rostlin a cukrové třtiny, atd. Z toho plyne, že není nad to spolehnout se na známou, vyzkoušenou kosmetiku a na doporučení obsluhy profesionálního solárního studia. Ta by měla použití i účinnost prodávané kosmetiky dobře znát ze zkušeností svých i ze zkušeností klientů.
Nemalým přínosem pro příjemný pocit z opalování je samozřejmě i vůně kosmetických přípravků. Uvidíte, jak Vám exotické vůně zpříjemní pobyt a relaxaci v soláriu, jak solární kosmetika dokáže zaostřit smysly a zamezit vzniku nelibého zápachu kůže po opalování " na sucho".
Ve studiích Sunnyland máte k dispozici na výběr z několika světových výrobců solární kosmetiky a školená obsluha Vám vždy doporučí, na základě Vašich požadavků a možností, to nejlepší řešení.
- obsahují urychlovače opálení, pomáhají dosáhnout rychlejšího, rovnoměrného základního opálení u zákazníků s neopálenou či téměř neopálenou pokožkou.
má za úkol především ochranu citlivé a světlé pokožky, podporu tvorby nových kožních pigmentů v kombinaci s působením UV-B záření a hydrataci pokožky v počáteční fázi opalování. Proto je obvykle její hlavní aktivní složkou vitamín - beta karoten, hydratační přísady a vonné látky.
opalování vyžaduje kosmetiku pro mírně opálenou pokožku, kde poměr podporujících a hydratačních látek odpovídá právě mírně pokročilejšímu stádiu opalování. Úkolem těchto přípravků je podpořit hnědnutí, prodloužit dobu zhnědnutí pokožky a její přirozený vzhled. Obsah beta karotenu v těchto přípravcích je již nižší a častěji se v nich objevuje tyrosin.
- obsahují zintenzivňovače opálení, pomáhají již lehce opáleným či opáleným zákazníkům dosáhnout tmavšího intenzivního a trvalého opálení.
je určena pro již opálenou pokožku s důrazem na dosaženou barvu a lesk kůže. Složení je již jistou dávkou alchymie. Beta karoten je zde obsažen již velmi málo a kromě tyrosinu ho nahrazují např. extrakty cukrové třtiny či cukrové řepy.
to je kosmetika pro dosažení hlubokých hnědých odstínů opálení. Její složení tvoří i několik desítek ingrediencí. Zvláštní skupinou a konečnou fází této kosmetiky jsou tzv. "pálivé" přípravky, po nichž při opalování hnědnete nadále i když by již samotné opalování v soláriu k dalšímu hnědnutí nevedlo.
- obsahuje cenné pěstící účinné látky, které pomáhají chránit, prodloužit a zintenzivnit přirozené opálení, hydratují pokožku, zklidňují pleť, dodávají živiny.
Všechny 100 % čisté přírodní oleje jsou získávány lisováním za studena bez jakýchkoliv chemických úprav!
Ano, ochranné brýle (určené pro opalování v soláriu), které jsou odlišné od běžných slunečních, by měl mít každý, kdo se v soláriu opaluje. Provozovatelům solárií se dokonce doporučuje zakázat klientovi opalování bez těchto ochranných brýlí. Po každém použití brýlí je nezbytně nutné jejich ošetření vhodným desinfekčním přípravkem.
V žádném případě. Intenzívní sluneční paprsky mohou způsobit vážné poškození oka. Akutní expozice očí, zejména ve vysokohorských podmínkách, kde je odraz od bílých sněžných ploch a vyšší podíl UV-B záření, může mít za následek silný zánět rohovky a spojivky. Opakované působení UV záření může vyvolat zakalení oční čočky (kataraktu), kapkovitou dystrofii rohovky, případně i přerůstání spojivky a poškození sítnice. Oko na rozdíl od kůže nemá přirozené obranné mechanizmy proti UV záření. Proto je během pobytu na slunci doporučeno nosit sluneční brýle s ochranným faktorem. Tyto brýle však nejsou určené do solária.
Návštěvou solárního studia docílíme nejen krásného opálení, ale i biopozitivního účinku harmonie fyzické a psychické rovnováhy. Při pobytu na slunci nebo v soláriu vzniká vlivem UV záření v našem těle vitamín D3. Kromě zlepšení naší nálady má vliv na stavbu kostí a působí proti vzniku osteoporózy, stimuluje imunitní systém, pomáhá zvyšovat tělesnou výkonnost, působí proti depresím a zlepšuje krevní oběh. A o pozitivním účinku slunečního záření na kožní onemocnění, jakými jsou akné, lupénka či neurodermitida, není třeba jistě nikoho přesvědčovat. Pobyt v soláriu působí při únavě a vytváří vlastní kožní ochranu proti agresivnímu slunečnímu záření v době dovolené. Prohřátí v klasickém soláriu pomáhá při obtížích s páteří a revmatismem.
- působí proti jarní únavě
- připravuje kůži na léto
- dodává novou energii a zlepšuje náladu
- připravuje na dovolenou,vytváří přirozenou ochranu před slunečním zářením
- dodává zadostiučení za “dovolenou doma”
- opaluje bez letních veder
- prodlužuje opálení z dovolené
- předchází podzimním depresím
- podporuje zdraví na zimu
- zlepšuje náladu
- efektivně prohřívá celý pohybový aparát
- každá návštěva dodává novou energii a zlepšuje náladu !
Pihy a skvrny obsahují zvláště hodně hnědnoucích pigmentů a tmavnou proto rychleji. Kožní partie, na kterých se leží, jsou hůře prokrveny a chybějící kyslík z krevního oběhu může vést k pomalejší tvorbě pigmentu. Ani obličej se neopaluje tak dobře, protože má od přírody silnější zrohovatělou vrstvu - speciálně na ochranu proti UV záření. Na dosažení opálení "bez otlačených míst" se proto zvláště hodí kombinovat horizontální opalování s vertikálním.
Kožní fototypy vznikly na základě metody k určování přirozené schopnosti pokožky produkovat melanin (pigment). Kožní fototypy jsou vrozené a nemohou být změněny vnějšími vlivy. Začínají fototypem číslo 1 („albín", keltský typ) a končí fototypem číslo 6 („afroameričan"). Klasifikace je vytvořena podle náchylnosti kůže ke spálení (opálení). Nejčastějšími klienty solárií v Evropě jsou osoby s fototypem číslo 2 a 3. Svůj fototyp si můžeme určit pomocí tabulky.
– určení typu pokožky (fototypu) Následující krátký test Vám pomůže určit Váš fototyp, který je pro opalování v soláriu velice důležitý. Na základě takového fototypu a dalších informací Vám dokáže naše školená obsluha sestavit nejlepší a nejefektivnější opalovací plán.
| 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Barva očí | světlé – modré šedé zelené | modré šedé zelené | světle hnědé | tmavě hnědé | šedo černé |
| Barva vlasů | zrzavé | blond | kaštanové tmavší blond | tmavě hnědé | černé |
| Barva pleti | růžová | velmi světlá | světle béžová | světle hnědá | tmavě hnědá |
| Jste pihovatí? | hodně | ne příliš | málo | místy | bez pih |
| Jak reaguje Vaše pleť při delším slunění? | bolestně zčervená, loupe se a vznikají puchýře | pokožka se spálí, obvykle se loupe | pokožka se někdy spálí, ale neoloupe | pokožka se spálí jen někdy | nikdy se nespálí |
| Jak hnědnete? | téměř nebo vůbec ne | málo | normálně | snadno | rychle do tmavě hněda |
| Jste po několika hodinách slunění hnědí? | ne | téměř ne | někdy | často | vždycky |
| Jak reaguje Váš obličej na slunění? | velmi citlivě | citlivě | normálně | necitlivě | bez problémů |
| Opalujete si celé tělo? | nikdy | téměř ne | někdy | často | vždycky |
| Kdy jste se naposledy slunili? | před více než 3 měsíci | před 2 – 3 měsíci | před 1 – 2 měsíci | před měsícem | před 15 dny |
| SOUČET BODŮ | CITLIVOST | FOTOTYP |
|---|---|---|
| 0 – 7 | Velmi citlivá | I |
| 8 – 17 | Citlivá | II |
| 18 – 25 | Normální | III |
| 26 a více | Necitlivá | IV |
KELTSKÝ TYP ( cca 2% Evropanů ) - má velmi světlou pokožku, pihy, rezavé nebo světle blond vlasy, světlemodré oči. Vždy se spálí, nikdy neopálí. Opalovat by se neměl vůbec, nebo jen pod dozorem lékaře. Řadíme sem i malé děti.
EVROPAN SE SVĚTLEJŠÍ PLETÍ ( cca 12%) - má světlou pleť, modré,zelené až světle hnědé oči. Vždy se opálí do červena, silný sklon ke spálení. Počáteční doba opalování 5-8minut.
EVROPAN S NORMÁLNÍ, TMAVŠÍ PLETÍ ( cca 78% ) - má tmavě plavé až hnědé vlasy, tmavší oči šedé až hnědé. Opaluje se dobře, zrudne zřídka, s mírným sklonem ke spálení. Počáteční doba opalování 8-10minut.
STŘEDOMOŘSKÝ TYP ( cca 8% ) - má tmavé vlasy,tmavé oči,olivovou až tmavou pleť. Nikdy nerudne, téměř žádné sklony ke spálení. Počáteční doba opalování 10-15minut.